Kde se vzal čaj matcha?

Bohužel, přesné datum doby, kdy byl poprvé vychutnán šálek čaje matcha bohužel není známý. Ovšem jedna věc je však jistá. Matcha má rozhodně jednu z nejdelších historií, to bez pochyby. Počátek jejich dějin tak můžeme datovat zhruba na pět tisíc let, toto je vědecky podložené. Už zhruba tisíc let před Kristem se setkáváme s účinnou látkou proti otokům a proti horečkám, s čajem matcha, tento čaj byl často doporučován jako léčebný prostředek. A toto platí dodnes. Matcha je v japonském čajovém rituálu stále velmi důležitá, má zde své nezpochybnitelné místo, tentokrát však jde spíše o pozůstatek po samurajích než jen o to, jaké má matcha vlastně účinky.

Právě matcha je jeden z pokladů čajové tradice v Japonsku, je to známo po celém světě. Pro někoho možná překvapivé může být to, že pravým domovem tohoto zeleného prášku je tak právě starověká Čína. Právě z Číny asi okolo roku 2500 př. n. l. se ohlasy začínají šířit celou Čínou. Již v sedmém století je matcha již dobře známá, jako velmi dobrá vzpruha a to nejen pro mysl, ale také pro tělo. O to se postaraly právě budhistické chrámy, které šířili věhlas matchy a také jeho přípravy.

Paradoxem je, že v historii matchy je nejdůležitější postava právě Japonec. Mnich Eisei byl japonský zenový mistr, právě on přinesl Japonsku první semínka čajového keře. Probíhá to tak na konci dvanáctého století, kdy se Eisei oddává čajové cestě, která je legendární. Jeho cesta spočívala v tom, že během celé své cesty sázel čaj tam, kde byla vhodná půda i vhodné klima, rozdělil se s lidmi o kultivace čaje, o jeho přípravu, předával jim také umění, jak si vychutnat tento skvělý nápoj.

V tehdejších dobách matchu skutečně pili jen pro její léčebné účinky, nepopíjeli jej pro jeho samotnou chuť a pro poklidné popíjení, tomu je tak až dnes.

Matcha vznikla, tak jak ji dnes známe, právě kvůli tomu. Budhističtí mnichové byli také v té době hlavními vzdělanými, právě oni mnoho léčivých rostlin přetvářeli do formy prášku. Díky prášku se tak dalo ponechávat úplné maximum účinných látek, které byly v rostlinách přítomné. Není proto ani trošku s podivem, že čajové lístky se stávájí jemným práškem, který po zalití má opět onu sílu.

Matcha se začíná přesouvat a to z budhistických chrámů směrem k japonskému císařskému dvoru. Renesanci prožívá v šestnástém století a to jako velmi důležitá součást čajového obřadu, který v té době začínal. V tuto dobu tak samurajové příchází na to, že tento nápoj v sobě skrývá cosi kouzelného, a právě pro jejich rituální účely tak matchu vnímají jako jeden z nejvhodnějších čajů. I ve dvacátém století tak matcha stálé zůstává jako jedna z nejoblíbenějších pro japonskou honoraci, spolu s oblíbeností u japonské honorace se její obliba začíná rozrůstat i v Evropě a buduje si zde dobré jméno. Matchu si tak můžeme vychutnat i my u nás doma, ovšem předcházelo tomu zhruba čtyři tisíce let práce.