06.07. 2013 • 
2372xV dějinách čaje yerba maté sehrávají poměrně důležitou roli indiánští bohové, jezuité, ptáci a jejich trávicí trakty. Možná poměrně nesourodná sestava, ale velmi důležitá právě v historii toho čaje. Yerba maté je tak možná jediný tradiční jihoamerický nápoj, tento nápoj se pil mnoho let, možná stovky let, ovšem recept na klíčové složky pro čaj, byly známé na začátku dvacátého století, což je pomerně novinka. Celkem dvakrát již někdo recept objevil, ale tento recept vždycky zmizel společně s tím, kdo ho objevil. Proto většina doufá, že už se to nikdy víc nebude opakovat.
Lístky cesmíny paraguayské jsou odjakživa označovány jako yerba maté, a úplné popíjení tohoto čaje bývá spojeno s rituály každodenního života Guaraní, což je indiánský kmen, právě Guaraní obývali, uzemí kde je dnes Paraguay.
Existují prameny, které ukazují, že právě tento polokočovný kmen jako první poznal blahodárné účinky tohoto čaje na organismus, právě díky tomuto účinku se velmi intenzivně věnovali hledání tohoto čaje v džungli a také jej pravidelně popíjeli. Mytologie kmene Guaranů poukazuje na to, že tomuto čaji přezdívali Nápoj bohů, považovali tento nápoj za velmi mocný dar, který jim seslali jejich bohové.
Často se setkávali s nedostatkem potravy a právě v těchto chvílích byl čaj yerba maté dobrým pomocníkem, zahnal spolehlivě hlad, dodal energii, tudíž si příslušníci kmene čaje velmi vážili.
Tento čaj nepoužívali pouze k pití, sloužilo také jako platidlo, kdy indiáni měnili čaj za to, co potřebovali a co bylo dostupné s jinými kulturami, yerbu maté používali dále také jako součást svých rituálů. Právě komunikování s jinými kulturami a měnění čaje za něco jiného se tento čaj dostával postupně až do Evropy. Jihoevropští objevitelé během svých výprav do oblastí Latinské Ameriky poprvé objevili chuť a účinky tohoto neobvyklého nápoje.
Jako další etapu v historii, tedy druhou etapu, můžeme označit působení řádu Jezuitů v Paraguai. Byli to právě Jezuité, kteří jako první poodhalili roušku kultivace yerby maté a to konkrétně v polovině sedmnáctého století, yerba maté se i do této doby získávala z divoce rostoucích rostlin, spotřeba yerby maté stále narůstá. Od této chvíle se tak může počítat první rozvoj plantáží, na tyto plantáže v provincii Misiones se nasadilo právě maté, pokud se na to podíváme očima produkce, tak pořád jsou tyto plantáže nejdůležitější oblasti pro maté.
Jezuité přišli na to, jak klíčí semínka maté, chtělo to množství experimentů, během těchto experimentů se přistoupilo i k tomu, že semena rostlin byla zkoumána v průchodu trávicím traktem ptáků. Jelikož se nedochovali postupy, dodnes přesně nevíme, jaký byl postup Jezuitů na plantážích. Řád Jezuitů postupně vypudili ze země a tak jako zmizeli oni, zmizela i schopnost kultivace maté, plantáže tak brzy začínají upadat a uvadat.
Francouzskému botanikovi se daří přijít se svým vlastním nápadem, jak se může maté pěstovat, dříve však, než se tento recept na pěstování maté rozšiřuje, botanik z neznámých důvodů mizí v pralese a právě onen recept mizí s ním a to je někdy v průběhu devatenáctého století. Na rozluštění kultivace maté musíme tedy trpělivě čekat až do roku 1900, v tomto roce se totiž přichází na to, jak se dá maté znovu pěstovat, tento recept se tak dá předat také i jiným generacím, což je samozřejmě velký úspěch. Okolo roku 1920 tak začínají postupně přicházet na svět rodinné továrny, některé tyto rodinné továrny pod svým názvem maté dodávají do dnešní doby.
