Pěstování a sklizeň lapacha

Směs lapacha se dostává z vnitřní strany kůry stromu, tento strom má velmi krásnou červenou barvu. V dnešní době existuje mnoho nejrůznějších odrůd, zhruba něco přes stovku, ovšem opravdu s podivem je to, že pro přípravu nálevu se dá používat pouze dva z nich. Staří Inkové určitě moc dobře věděli o efektu lapacha, tudíž jej hledali vždy s jistotou. Snadný úkol najít to nejlepší a nejintenzivnější lapacho opravdu není, mnoho výrobců dnešního lapacha na to své zákazníky upozorňuje. Dobrý sberač lapacha se od těch jiných liší a to zejména tím, že vždycky perfektně zjistí, jaký typ stromu stojí právě před ním.

Pokud se podíváme na botanické studie o lapachu, s podivem zjistíme, že botanici a vědci, kteří se zabývají, jaké je chemické složení lapacha, tedy přesněji dřeva lapacha, získávají hmotu hluboko v kmeni tohoto stromu.

Odnepaměti se sbírá jen vnější kůra, tedy přesněji její vnitřní část, a sbírá se kvůli zdraví prospěšným účinkům.

Otázka je, proč? Důvod je poměrně jednoduchý, pletivo, které se právě vyskytuje v této oblasti, totiž ukrývá úplně ten největší možný počet blahodárných látek, které lidské tělo potřebuje. Tyto látky jsou také přítomné v dalších částech stromu, ovšem koncentrace v nich není nikterak závratná. Pokud si chcete připravit své vlastní lapacho například z tohoto vnitřního dřeva, na pár šálků tohoto nápoje budete nejspíše potřebovat celký koš usušené a rozdrcené směsi lapacha.

Můžeme se setkat také s pojmenováním tabebuia impetiginosa, což je latinské pojmenování tohoto stromu. Indiáni označují také tento strom jako mravenčí dřevo. Mravenčí dřevo se tomuto stromu říká díky tomu, že v kůře odumřelého kmene lapacha si své chodbičky utvořili mravenci a rádi tímto kmenem procházeli. Kdo však čeká, že směs na přípravu lapacha je tvořena jen z odumřelých kmenů nebo se musí stromy přímo kácet, tomu tak není, vše vám upřesníme a popíšeme v následujících řádcích.

Samotné sbírání kůry tohoto stromu se provádí velmi citlivě, stromům to tak nevadí a v žádném případě jim to neubližuje, což je důležité. V klidu si tedy kupte sáček lapacha, nikterak totiž jeho koupí neničíte tropické pralesy, žádné obavy.

Pletivo se seškrabává z vnitřní kůry, právě takto se směs získává. Toto se odehrává jednou až dvakrát v roce. Velmi kvalitní lapacho získáváme pouze a jedině z dosti starých stromů, které rostou volně v přírodě, to je poměrně zásadní pravidlo. Věk stromu by se měl pohybovat zhruba okolo čtyřiceti let a to minimálně.

Pokud se podíváme na celkové stáří stromů, toto jsou poměrně zanedbatelné roky. Nejstarší stromy se totiž dožívají víc jak sedmset let! Není to kvůli tomu, že by hrozilo, že dochází k poškození mladých stromků, je to pouze tím, že mladé stromky neobsahují tolik účinných látek, jako ty stromy starší, tudíž se nevyplácí je z mladých stromů sklízet.

Platí také to, že poté, co seškrábnete červené pletivo ze stromu, dokáže se strom zregenerovat a to poměrně snadno, strom tak po sbírání kůry nemá žádné dlouhotrvající následky, vše bude brzy v pohodě. Možná se může na první pohled zdá, že seškrábávání pletiva ze stromů je lehká práce a dokáže jí udělat snad každý, to ovšem není pravda, seškrábávání věci se již odjakživa bere jako velice odborná práce, logicky ji tak nemůže dělat jen tak někdo. Ono totiž mezi víc jak stovkou odrůd lapacha poznat ty dva základní druhy, které jsou ty pravé, je velmi obtížné, hotové hledání jehly v kupce sena, navíc sběrači bloudí hustým tropickým lesem, což také není úplně jednoduché, takže tato práce rozhodně není brnkačka.