Jak se pěstuje maté?

Yerba maté je celosvětově velmi oblíbená a to již po několik desetiletí, ovšem místa, kde je samotná produkce yerby maté se od dob kultivace se prakticky vůbec nezměnila. To vše má jeden poměrně jednoduchý důvod, právě keřům cesmíny paraguayské se nejlépe daří na místech, odkud pochází, tak proč to nějak měnit. Tím, že naprostá většina produkce yerby maté je z míst odkud pochází, máte tak jistotu, že vaše yerba maté, kterou si koupíte je pěstována mezi řekou Paraguay a vodami Atlantského oceánu. Právě na tomto území tak nacházíme tradiční pantáže, které jsou plné keřů maté. Najdeme zde také speciální místa, kde je dochází k sušení yerby maté, a právě díky speciálnímu sušení každá yerba dostává jedinečnou chuť a aroma.

Ovšem zjistit, jak yerbu maté uměle kultivovat se přišlo až hodně pozdě. Přišlo se na to až někdy na začátku dvacátého století. V minulosti i dnes platilo, že je možné si připravit maté z cesmíny paraguayské, tedy z keřů, které rostou divoce, ovšem zde je nutné jít pro tyto keře do tropického pralesa.

Pokud budete mít v rukou ekluzivní druhy yerby maté, pak je dosti dobře možné, že vaše yerba maté bude pocházet právě z tropických pralesů. Dnes se setkáváme s trojím způsobem, jak můžeme yerbu maté získat. Tradiční lesní sběr je jedním z nich, pod tím si můžeme představit sběrače, kteří mají bílé nůše, a spolu s těmito nůšemi se vydávají do tropického pralesa, takto se yerba maté sbírala již v minulosti. Jakou druhý způsob sběru se nám kombinuje sběr spolu s pěstováním, odehrává se v pralese, ovšem už se zde používají tradiční zemědělské postupy. Jako třetí způsob uvádíme klasickou zemědělskou produkci a to ve velkém. Třetí možnost často převládá v Argentině, ta je největším producentem yerby maté na světě.

Keře cesmíny paraguayské vám možná překvapí, jejich výška je totiž až patnáct metrů, pro sklizeň a následné zpracování na plantážích je ovšem nutné, aby tyto keře měly poloviční velikost. Keř můžeme poznat podle lístků, a právě z nich poté konzumujeme nápoj, ovšem poznáme jej také podle bílých květů či plodů, které mají tvar bobule.

Je jasné, že když na plantáž zasadíme keře, přes noc nám nevyrostou a nezačnou plodit lístky. Aby se lístky keře daly zpracovávat na maté, zabere to asi pět až sedm let, než se tak stane, s tím je potřeba počítat.

Směs, která tak vznikne a vychází z ní nápoj, ne ovšem nesestavuje pouze ze samotných lístků tohoto keře, poměrně důležitou složkou ve směsi jsou také drobné stonky, což mnohé začátečníky může překvapit. Čajové lístky mají za následek pronikavou vůni nápoje, stonky mají na starosti zjemnění výsledného aroma a drží chuť nápoje vyváženou.

Barva a chuť maté však závisí také na tom, jakým způsobem se sklízejí lístky a stonky a jakým způsobem jsou zpracovány. Maté existuje několik druhů, některé druhy tak při sušení jsou v kontaktu s kouřem z ohně, jiné druhy s kouřem do styku nepřichází, tudíž se suší bez kouře.

Blanšárování má také svůj jistý vliv, právě blanšírováním celý proces zahajujeme. Lístky a stonky jsou prudce zahřáté a to zhruba na deset sekund až tři minuty, tedy na velmi krátkou dobu, poté následuje proces, kdy čajové lístky a stonky jsou zase zchlazené. Navíc maté, které je usušené může zrát až dva roky, i toto sebou přináší rozhodně určitý efekt na chuť výsledného nápoje.